Protože se s hejtmanem Martinem Kubou pohybuje v energetice už řadu let, ví, kde krajské město v posledních letech zaspalo, na co je třeba se rychle soustředit, co je třeba dohnat i když jak připouští, nebude to za týden či měsíc, ale i přes složitou současnou hospodářskou situaci to může jít rychle.

„Chce to jen stanovit priority. Spoléhat na to, že si energii odněkud dovezeme, se potvrdilo jako ošidné. Na střechy městských škol i firem, třeba dopravního podniku, patří fotovoltaické panely. Dnes už dokáží vyrábět obrovské množství energie a město tak tady má nevyužitý obrovský energetický potenciál. Kraj v současnosti podává desítky žádostí o dotace právě na takové projekty. Bohužel vedení Budějovic nic podobného nepřipravilo, ale věřím, že to dokážeme rychle dohnat,“ zdůrazňuje Petr Maroš.

Je přesvědčen, že by pro město bylo rovněž výhodné, aby v jeho aglomeraci vyrostlo zařízení na energetické využití odpadu, aby vzniklou energii bylo možné využít právě v Budějovicích.

Většina vyspělých evropských zemí už odpad válející se na skládkách na výrobu energie využívá. Na tom musí ale město spolupracovat s krajem, a to se v minulých letech ne vždy dařilo. Pozitivně pak vnímá fakt, že po problémech s dodavatelskou firmou se blíží dokončení teplovodu z Temelína.

„Je to další jistota, jak mít pro Budějovice čisté a cenově dostupné teplo. Uděláme vše proto, aby teplo z Temelína proudilo do města už v následující topné sezóně. Co je ale klíčové, teplárna je ve vlastnictví města a budeme tak moci kontrolovat a ovlivňovat cenu, aby byla co nejnižší. Plně souhlasím s názorem Martina Kuby, že díky blízkosti jaderné elektrárny máme unikátní šanci udělat z Budějovic město, kde se bude tvořit budoucnost jaderné energetiky, neboť jádro je v našich klimatických podmínkách jediná možnost, jak mít čistou energii, když nesvítí slunce nebo nefouká vítr,“ uzavírá úvahu o budoucnosti energií pro město Maroš.