Topná sezóna trvá zhruba pět měsíců - od října do začátku března. Za tu dobu vyjížděli jihočeští hasiči téměř k osmdesáti požárům, kdy hasili vznícené saze v komíně.

„Oproti předchozímu topnému období je těch požárů méně, přibližně o 10 procent. Tomu odpovídá i výše vzniklých škod, kdy v té předcházející topné sezóně byla výše škod více než 14 miliónů. Letos jsme vyčíslili vzniklé škody na necelých šest milionů,“ informuje Vendula Matějů, mluvčí HZS Jihočeského kraje.

„Jak hovoří vyhláška, alespoň jednou za rok by měl přijet kominík, který by měl tu spalivovou cestu zkontrolovat, jestli je celá bezpečná a jestli tam není velký nános těch sazí. Pokud se jedná o pevná paliva, která hoří nejvíc, tak tam si to lidi můžou čistit i sami. Doporučuje se tak dvakrát třikrát za sezónu,“ říká kominík.

Důvodem vzniku požáru je většinou špatný stav komína nebo nízká kvalita paliv, která lidé používají.

„Dochází potom k tomu, že uvnitř komínového tělesa se usazují saze, které se právě při té nedostatečné péči o komín následně vznítí a hoří,“ vysvětluje Vendula Matějů.

„Půl centimetru sazí na stěně toho komínového průduchu už je nebezpečná vrstva, kde už je velké riziko, že se to může vznítit,“ popisuje kominík.

Kvůli vysoké teplotě uvnitř komína se pak mohou vznítit i další hořlavé látky v těsné blízkosti komína nebo může komín prasknout. Spolehlivým prostředkem na uhašení vznícených sazí je písek.

„Je to nejpoužívanější a nejefektivnější hasidlo. Hořící saze nikdy nehasíme vodou. Voda nalitá do rozpáleného komína vytvoří prudce páru, která se rozpíná a jelikož v úzkém komínovém tělese nemá kam uniknout, dojde v výbuchu a popraskání zdiva.
Požár sazí je požár jako každý jiný. Hasiči jsou tak při jeho likvidaci vždy vybaveni ochrannými zásahovými obleky, přilbami i rukavicemi,“ říká Vendula Matějů.

„Vznícené saze hasíme tak, že je srazíme dolu, kde je zasypáváme pískem a tím vlastně ten požár udusíme,“ zakončuje Vendula Matějů.