Před třiceti lety se Transfúzní oddělení českobudějovické nemocnice stalo zakládajícím členem Českého národního registru dárců kostní dřeně. Za tu dobu se na jihočeské pobočce registrovalo už 9 a půl tisíce dárců.

„My jsme zjistili, že právě v těchto dnech darovalo kostní dřeň v naší pobočce právě rovných sto dobrovolných dárců. Takže jsme pozvali stého dobrovolného dárce kostní dřeně, abychom mu poděkovali za to, že završil tu třicetiletou práci tím, že byl ochotný darovat kostní dřeň někomu vážně nemocnému,“ popisuje Jana Vondráková, vedoucí registru jihočeské pobočky Českého národního registru dárců kostní dřeně.

100. dárcem kostní dřeně se stal šestadvacetiletý Jan Borovka z Českých Budějovic. Do registru vstoupil kvůli kamarádovi, který vážně onemocněl.

„Hraju házenou v TJ Lokomotiva v Českých Budějovicích a jeden z našich spoluhráčů bohužel onemocněl zákeřnou nemocí. Takže jsme se jako tým rozhodli, že vstoupíme do národního registru dárců kostní dřeně,“ říká nám Jan Borovka, 100. dárce kostní dřeně.

„Existuje i mezinárodní výměna spolupráce, kdy naši dárci darují do ciziny a naši pacienti dostávají kostní dřeň od dárců ze zahraničí. Takže je to obrovský kus práce dobrovolníků a fungování registrů po celé republice,“ hodnotí Jana Vondráková.

V Česku je v registru přes 100 tisíc lidí. Dárců kostní dřeně ale rapidně ubývá. Může za to pandemie covidu i stárnutí obyvatel. Právě kvůli věku se z registru každý rok vyřadí přibližně čtyři tisíce dárců. Registrovat se mohou zdraví lidé ve věku 18 až 35 let.

„Vstoupení do registru znamená, že slibuje, že někdy v budoucnu bude ochoten darovat kostní dřeň. Doporučuji zájemcům, aby navštívili webové stránky Českého národního registru, prostudovali si tyto informace a případně nás kontaktovali. Budeme rádi za každého ochotného dobrovolného dárce,“ říká Jana Vondráková.

V případě, že budete vhodný dárce, čeká vás pohovor, vstupní prohlídka a odebrání vzorků na důležitá vyšetření. Bolesti se ale bát nemusíte - samotný odběr kostní dřeně se totiž provádí v celkové narkóze.

„Samozřejmě je to určitý zásah do organismu, ale dárci to většinou zvládnou bez nějakých léků na bolest a podobně. Může tam maximálně přetrvávat nějaká únava a místo vpichu může být lehce bolestivé, ale nějaké zásadní problémy to nepřináší,“ popisuje Jana Vondráková.

„Člověk žije s pocitem, že může pomoci někomu, kdo už si sám pomoci nemůže. To převažuje nad všemi negativy, která ten odběr má, jako jsou nevolnosti nebo bolesti hlavy. Ale jak říkám, převažují ty příjemné pocity. Já bych apeloval na každého, aby, pokud může a splňuje požadavky, vstoupil do registru a určitě si myslí, že ten pocit pomoct někomu, stojí za to,“ zakončuje Jan Borovka, 100. dárce kostní dřeně.