Většina z nás dávno ví, že klíště si můžeme přinést i z procházky po parku či zahradě. Vědci proto zjišťovali, jaká je pravděpodobnost, že se v městském prostředí nakazíme někou z nemocí, které přenášejí.

"Nás zajímalo, kolik vlastně tam těch klíšťat je, jak moc se v nich vyskytují jednotlivé patogeny, které můžou nakazit člověka tak, abychom vlastně potvrdili nebo vyvrátili, zda to riziko onemocnění v parcích a podobných prostorech existuje," popsal výzkum Václav Hönig z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Výsledky výzkumu, který trvá od loňského května, jsou překvapivé. "Máme aktuálně nasbíráno více než 3000 klíšťat v parcích po celé České republice a vyšetřeno přes 2000 klíšťat. Výsledky jsou zčásti překvapivé, protože se vlastně ukázalo, že v řadě parků je ta aktivita klíšťat, počet klíšťat na 100 m² velmi srovnatelná s tím, co běžně vídáme v lesích," dodal vědec.

Aktivní jedince našli vědci ojediněle i v zimních měsících. Navíc bylo v řadě parků infikováno například borelií více než 30 % klíšťat. "Ta klíšťata se samozřejmě v těch parcích vyskytují spíše v těch oblastech, které jsou méně udržované, kde jsou nějaké skupinky stromů, křoví a podobně, na udržované sekané trávě na ta klíšťata narazíme minimálně," řekl Hönig.

A jaké jsou příčiny vyšší nakaženosti klíšťat v městském prostředí? "Ten rozdíl proinfikovanosti je velmi pravděpodobně způsoben tím, že zatímco v lesích se vyskytují například srnky, jeleni a jiná vysoká zvěř a tato zvířata nemohou přenášet lymskou boreliózu, tak v parcích jsou těmi hlavními hostiteli drobní hlodavci, anebo ptáci," vysvětlil vědec.

A právě tyto druhy obratlovců mohou být zdrojem borelií. Výzkum potrvá ještě tři roky a biologické centrum na tomto projektu spolupracuje s ostravskou univerzitou. Dílčí výsledky jasně ukazují, jak je důležité se po pobytu v přírodě i v parcích prohlédnout a rychle přisáté klíště odstranit. Tím se výrazně omezí riziko nákazy.