Novinky ve stravování v Nemocnici Tábor

Táborská nemocnice neustále zlepšuje kvalitu péče o pacienty a to i co se týče stravování. Poslední novinkou jsou speciální silikonové formičky, díky kterým je i strava pro pacienty s poruchou polykání už na pohled lákavá.

Barva, chuť, vůně i tvar odpovídá běžné porci jídla, přesto se jedná o dietní stravu pro pacienty, kteří mají poruchu polykání.

"My jsme se inspirovali ve všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Koncem minulého roku tam uvedli nový pilotní projekt na přípravu této stravy. Velmi nás to oslovilo. V lednu nás navštívil šéfkuchař společnosti Dr. Oetker," uvádí Jana Matušková, vedoucí stravovacího provozu táborské nemocnice.

Příprava takto upravené stravy je možná především díky speciálním silikonovým formičkám a zahušťovadlu. Zaměstnanci táborské nemocniční kuchyně nám ukázali, jak taková příprava probíhá.

"Jsou na to vyčleněni dva kuchaři a jedna dietní sestra. V dnešní době připravujeme průměrně na 30 jídel denně. Hezky sis  tím poradí a je vidět, že je to baví," popisuje Jana Matušková. 

Uvařit, rozmixovat každý druh potravin zvlášť, naplnit formičky, šokově zamrazit a před podáváním ohřát. Pak už probíhá servírování.

"Není to pro všechny pacienty, je to opravdu pro ty, kteří mají poruchu polykání. Nejvíce jídel se vozí na LDN a pacientům po operacích, když mají problém přijímat stravu," říká nám Jana Matušková.

Největší odměnou pro kuchaře byla kladná odezva od pacientů. Ti už nemusí jíst oběd lžící, ale vidličkou a nožem.

Hlavně ta mixovaná strava byla opravdu nevábného vzhledu. Dnes to na talíři vypadá barevně, vkusně. A odezva je opravdu super," zakončuje Jana Matušková.

Na první pohled není poznat, že se nejedná o kuřecí stehno s kostí a do kuchyně se vrací už jen prázdné talíře. Celkem připravuje táborská nemocniční kuchyně pro pacienty i zaměstnance kolem 450 obědů denně.

Autor: Eliška Piskačová

Související články

Kůrovec v Česku ustupuje

Kůrovcová kalamita v Česku ustupuje, poklesu pomáhá hlavně teplé počasí a také nové metody ochrany lesa, které vycházejí právě z výzkumu o chování kůrovce. Informovala o tom mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.