Číslování spojů v hromadné dopravě na jihu Čech čekají změny. Kvůli přechodu na integrovaný dopravní systém se označení linek změní. Každé číslo se totiž v systému může objevit jen jednou. Médiím to řekl jednatel JIKORDu Jiří Kafka.
Vědec z Biologického centra předal sbírku 780 savců Národnímu muzeu
Český vědec František Vejmělka předal Národnímu muzeu unikátní sbírku 780 savců z Nové Guineje. Obsahuje 63 druhů, včetně čtyř nových. Většinu exemplářů nasbíral mladý vědec při své půlroční expedici v roce 2019.
Mimořádně rozsáhlou a vědecky cennou sbírku savců z tropického ostrova předal Národnímu muzeu v Praze v červnu zoolog z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Kolekce dokumentuje více než 60 druhů savců z nejvyšší hory Papuy-Nové Guineje. Součástí souboru jsou i čtyři dosud nepopsané druhy pralesních myší a také jeden z největších myšovitých hlodavců světa - velekrysa.
Rozptyl velikostí zvířat byl mimořádný – od nejmenších hlodavců o hmotnosti pouhých 12 gramů až po klokany vážící 9 kilogramů. Mezi hlodavci dominují velekrysy Mallomys, které měří až 85 centimetrů a mohou dosahovat hmotnosti 2 kilogramů. Sbírka obsahuje mimo jiné osm kompletních exemplářů velekrysy subalpínské, jednu kůži a deset kosterních exemplářů tohoto druhu, stejně jako zástupce dalších dvou druhů velekrys.
„S více než 60 druhy nelétavých savců podél jediné hory představuje Mount Wilhelm celosvětově významnou oblast druhové bohatosti savců. Tyto poznatky demonstrují důležitost studia a ochrany horských oblastí poskytujících dosud kompletní prales, od nížinného až po horský. Navíc jsme objevili neobvyklý průběh druhové bohatosti, kdy počet druhů stoupal s nadmořskou výškou až k horní hranici lesa, více než 3 km nad mořem,“ vyzdvihuje František Vejmělka. Takový vzorec je v tropech výjimečný a naznačuje, že horské ekosystémy Nové Guineje představují evolučně mimořádně zajímavé prostředí.
Kolekce bude uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze. „Je to monumentální materiál, jakým disponuje jen málo muzejních sbírek podobné velikosti, navíc v muzeích střední Evropy není sbírkový materiál z australské oblasti vůbec běžný. Jedná se o jeden z velmi úspěšných příkladů probíhající spolupráce vědecké a sbírkové instituce,“ říká kurátor sbírky savců Národního muzea Petr Benda. Kolekce bude sloužit jako referenční základ pro budoucí taxonomický výzkum a umožní další genetické analýzy i studium dopadů klimatických změn na horské ekosystémy. Na vzorcích orgánů z novoguinejských sbírek probíhají v ČR i zahraničí další studie zahrnující například výzkum parazitů, virů a dalších patogenů. Materiál uložený v Praze bude přístupný mezinárodnímu výzkumu a velká část sbírek bude darována rovněž Národnímu muzeu Papuy – Nové Guineje pro podpoření dalšího rozvoje novoguinejské zoologie.
